Husova ulice
Nejrušnější semilská ulice, spojující Komenského náměstí s Riegrovým, nese své jméno po kostnickém mučedníkovi od roku 1910 – předtím se jí říkalo jen hlavní ulice. Postupně z ní mizela schodiště předsazená před vchody domů, ke kostelu se od pivovaru přestěhovala socha sv. Anny, původně zdobící semilskou papírnu.
Na křižovatce proti poště stojí památný jednopatrový dům čp. 2. Bývala tu známá hospoda U české koruny, míval tu advokátní kancelář JUDr. Antonín Zeman (spisovatel Antal Stašek). Původně panský dům s důchodní kanceláří a solnicí je připomínán již v 17. století. Od roku 1960 slouží muzejním účelům. V patře a v podkroví jsou umístěny stálé expozice, přízemní místnosti jsou využívány pro krátkodobé výstavy. Muzeum a Pojizerská galerie patří k významným kulturním centrům Semil. Antala Staška a jeho syna Kamila, publikujícího pod jménem Ivan Olbracht, zpodobnil roku 1960 akademický sochař Josef Malejovský v bronzovém sousoší před vstupem do Palackého sadů.
Za muzeem vykukuje komín bývalého Srbova pivovaru, zřízeného vrchností údajně roku 1515. Voda se do něj přiváděla vrtanými rourami z Jíloveckého potoka. Od konce 18. století byl v nájmu významné židovské rodiny Schönfeldů, z níž pocházela Staškova manželka Kamila nebo spisovatel, politik a novinář Pavel Tigrid.
Jednou z dominant města je od roku 1908 secesní hotel Obecní dům, vystavěný na spáleništi věhlasným pražským architektem Janem Vejrychem. Čtyřpodlažní stavba s věží, bohatým štukovým dekorem a benátskou mozaikou prošla v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí.
Na samém konci Husovy ulice stojí městská radnice. Původní ze dřeva roubený rathaus z roku 1701 s podloubím a průčelní věží byl zajímavou památkou podkrkonošského stavitelství. Novou budovu s divadelním sálem vystavělo město roku 1874 podle plánů Vojtěcha Hanče za starosty Josefa Čapka. Pamětní deska na průčelí radnice připomíná návštěvu prezidenta T. G. Masaryka v Semilech v roce 1922. Neoklasicistní fasáda, navržená stavebním ředitelem rohanských panství Josefem Pruvotem, vzala bohužel za své ještě před druhou světovou válkou.